Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kriminalizace útoků na informační systémy
Stanková, Pavla ; Vokoun, Rudolf (oponent)
NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Kriminalizace útoků na informační systémy ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou kriminalizací útoků na informační systémy. Aktuálnost tématu je podržena rapidním vývojem informačních a komunikačních technologií a přesunem každodenních aktivit do virtuálního prostředí. V současné době kybernetická kriminalita představuje rostoucí nebezpečí nejenom pro jednotlivce, ale také pro stát. Cílem práce je představit kybernetické útoky a trestněprávně je klasifikovat. Dále je pozornost koncentrována na procesněprávní stránku útoků, zejména na jejich odhalování, vyšetřování a postup při mezinárodní spolupráci. Opomenut není ani nadnárodní a mezinárodní rámec v boji proti kybernetické kriminalitě. Snahou práce je zjistit jakým problematickým aspektům čelí tuzemská právní úprava a jaký budoucí vývoj v oblasti kyberzločinu lze očekávat. Úvodní část objasňuje základní pojmy, se kterými práce hojně pracuje. Následně jsou představeny klíčové mezinárodní instrumenty v boji proti kybernetické kriminalitě. Těžiště je věnováno představení jednotlivých druhů kybernetických útoků a jejich následné trestněprávní klasifikaci. Navazující část přibližuje procesní rovinu problematiky, přičemž vymezená část obsahuje taktéž poznatky z kriminologie, jako je typologie pachatelů a jejich...
Cybercrime: Concept, Detection and Prevention
Tureček, David ; Froehling, Kenneth (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the concept of cybercrime. It begins with a description of the historical development of cybercrime and computer technology relating thereto. Then it continues with giving reasons for cybercrime and describes cybercrime from a more practical point of view while analysing various cyber threats and attackers, including illustrative examples. The theoretical part concludes with a chapter concerning the prevention and detection of cyber threats. The purpose of the practical part is to demonstrate the impact of a simple Denial of Service attack.
Trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku
Tomanová, Silvie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
99 Trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku, abstrakt, klíčová slova Abstrakt Tématem diplomové práce je trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Diplomová práce se zaměřuje na rozbor relevantní právní úpravy, systematické zařazení trestného činu podvodu, analýzy znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu, komparaci trestného činu podvodu s jinými majetkovými trestnými činy a předestření návrhů de lege ferenda reagující na současnou úpravu trestného činu podvodu. Diplomová práce zároveň rozebírá trestný čin podvodu i z hlediska kriminologického a kriminalistického a dále z hlediska kybernetické kriminality. Diplomová práce je členěna do 6 částí, které jsou dále členěny samostatné kapitoly, případně podkapitoly, body a podbody. V první části diplomové práce je trestný čin podvodu systematicky začleněn do trestního zákoníku mezi trestné činy proti majetku. V této části jsou dále rozebírány vztahy majetkové kriminality. V druhé části diplomové práce je rozebrána stěžejní problematika trestného činu podvodu a dále zejména analýza konstrukce základní skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku. Deskriptivní metoda je doplněna především analýzou judikatury Nejvyššího soudu, kazuistikou a využitím komparativní metody v otázkách znaků skutkových podstat...
Trestní a kriminologické aspekty phishingu
Žilková, Markéta ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Trestní a kriminologické aspekty phishingu Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na analýzu trestních a kriminologických aspektů phishingu. Při shromažďování literárních zdrojů byl zjištěn nedostatek odborných prací, které by se systematicky zabývaly phishingem, i přestože se jedná o jeden z nejrozšířenějších druhů kybernetické kriminality, který pro uživatele kyberprostoru představuje velkou hrozbu. V česky psané literatuře je markantní zejména absence kriminologicky zaměřených studií. Práce je rozdělena na část kriminologickou a trestněprávní. Práce poskytuje komplexní pohled na phishing a rozebírá jeho vývoj a proces zdokonalení. Nejdříve je tedy vymezeno, co je phishing a jak může vypadat a následně je práce zaměřena na jeho historii a druhy, které se postupem času vyvinuly. Cílem této práce je zhodnotit vývoj počtu phishingových útoků, zda je meziroční trend stoupající, klesající či zůstává přibližně stejný. Vzhledem k množství lidské interakce v kyberprostoru je předpokladem rostoucí trend počtu případů phishingu. Dále se zaměřuje na znaky pachatele a jeho motivaci, znaky oběti a možnosti prevence před phishingovými útoky. Zde jsou využívány, vzhledem k absenci české literatury zabývající se touto problematikou, především zahraniční zdroje a studie. V části trestní je zmíněna evropská úprava, ale...
Kriminalizace útoků na informační systémy
Stanková, Pavla ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Kriminalizace útoků na informační systémy ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou kriminalizací útoků na informační systémy. Aktuálnost tématu je podržena rapidním vývojem informačních a komunikačních technologií a přesunem každodenních aktivit do virtuálního prostředí. V současné době kybernetická kriminalita představuje rostoucí nebezpečí nejenom pro jednotlivce, ale také pro stát. Cílem práce je představit kybernetické útoky a trestněprávně je klasifikovat. Dále je pozornost koncentrována na procesněprávní stránku útoků, zejména na jejich odhalování, vyšetřování a postup při mezinárodní spolupráci. Opomenut není ani nadnárodní a mezinárodní rámec v boji proti kybernetické kriminalitě. Snahou práce je zjistit jakým problematickým aspektům čelí tuzemská právní úprava a jaký budoucí vývoj v oblasti kyberzločinu lze očekávat. Úvodní část objasňuje základní pojmy, se kterými práce hojně pracuje. Následně jsou představeny klíčové mezinárodní instrumenty v boji proti kybernetické kriminalitě. Těžiště je věnováno představení jednotlivých druhů kybernetických útoků a jejich následné trestněprávní klasifikaci. Navazující část přibližuje procesní rovinu problematiky, přičemž vymezená část obsahuje taktéž poznatky z kriminologie, jako je typologie pachatelů a jejich...
Právní rámec vyšetřování počítačové kriminality
Rademacherová, Kristina ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce pojednává o počítačové kriminalitě především z hlediska vyšetřování. Autorka nabízí nový pohled na systematiku pojmosloví v oblasti. Počítačová kriminalita je vnímána v textu jako kategorie zahrnující v sobě i kriminalitu kybernetickou. Jelikož problematika vyšetřování je pojímána v rámci širšího kriminalistického vymezení, zvláštní důraz je kladen na kriminalistické aspekty zkoumaného jevu. Opomenuty nejsou však ani vybrané aspekty kriminologické. Důraz v diplomové práci je s ohledem na dané téma kladen na propojení platné právní úpravy s poznatky z oblasti odborné právní literatury, jakož i literatury kriminalisticky, kriminologicky či technologicky orientované. Práce využívá dostupných děl psaných v jazyce českém, anglickém i francouzském, a rovněž vychází z české i zahraniční rozhodovací soudní praxe. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. V rámci úvodu do problematiky zkoumaného jevu uvádí první kapitola vybrané charakteristické rysy počítačové kriminality, jakož i specifika trestné činnosti páchané na Internetu. Kriminalistické poznatky o problematice elektronických, resp. digitálních stop, k jejichž utváření v procesech počítačové trestné činnosti typicky dochází, rozebírá kapitola druhá. Vyjadřuje se i k některým problematickým aspektům uplatnění digitálních důkazních...
Zajišťování digitálních stop pro účely trestního řízení
Mohelský, Michal ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
ABSTRAKT, KLÍČOVÁ SLOVA Zajišťování digitálních stop pro účely trestního řízení Tato rigorózní práce analyzuje procesně právní instituty, které slouží k zajišťování digitálních stop v síti Internet za účelem vyšetřování trestné činnosti, spáchané v kyberprostoru. Práce pojednává o vybraných procesních ustanovení Úmluvy o počítačové kriminalitě, které slouží k zajišťování digitálních stop. Dále je provedeno posouzení, zda česká právní úprava těmto požadavkům vyhovuje. Analýza právní úpravy data retention poskytla informace o tom, co jsou to provozní a lokalizační údaje a popsala rozsah jejich uchovávání. Pominuta není ani aktuální judikatura. Došlo k rozvedení problematiky identifikace pachatelů na základě zajištěných IP adres a vysvětlení anonymizačních metod. Nejpodstatnějším cílem práce je rozsáhlé rozvedení zajišťovacích institutů dle zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, prostřednictvím kterých dochází k zajišťování digitálních stop, vedoucích ke zjištění pachatele a využití těchto údajů pro účely trestního řízení. Práce rozvádí záznam o uskuteční telekomunikačního provozu, odposlech datového toku, sledování prováděné technickým prostředkem, data freeze a fyzické zajišťování důkazů. Jednotlivé instituty tato práce komparuje s požadavky Úmluvy o počítačové kriminalitě. Tato práce dále detailně popisuje...
Trestněprávní a kriminologické aspekty šíření ransomware
Oborák, Daniel ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předmětem této diplomové práce je šíření ransomware, které je aktuálně jednou z nejzásadnějších globálních kybernetických hrozeb. Ransomware je škodlivý kód, který při své aktivaci v počítačovém systému zpravidla zablokuje přístup k tomuto systému či zašifruje data v něm obsažená, na základě čehož poté uživatele vydírá. Tato práce se zabývá kriminologickými a trestněprávními aspekty tohoto fenoménu. Ve své kriminologické části se tato práce zabývá otázkou etiologie šíření ransomware a kriminogenními faktory, přičemž mimo jiné zkoumá aplikovatelnost kyberkriminologické teorie space transition theory na daný fenomén. Dále se zabývá viktimologickým aspektem věci, přičemž vyjmenovává nejzásadnější faktory ovlivňující viktimizaci, a to jak v případě plošných nezacílených ransomware útoků, tak v případě útoků konkrétně zacílených. Rovněž zkoumá otázku vysoké latence tohoto fenoménu a kyberkriminality obecně a možnosti prevence, kterou hodnotí jako nejlepší způsob obrany proti ransomware útoku. Zvlášť se zabývá otázkou ransomware útoků na nemocnice a kritickou infrastrukturu, otevírá rovněž téma nárustu počtu útoků v důsledku pandemie COVID-19. Obsažena je i problematika politicky motivovaných kybernetických útoků. V závěru kriminologické části je uvedena prognóza budoucího vývoje, ne příliš optimistická....
Kriminologické aspekty kybernetické kriminality
Kopáč, Jan ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Fenomén kybernetické kriminality se v dnešní době již nedá považovat za něco neznámého a široké veřejnosti skrytého. Přesto většina laické společnosti má povědomí pouze o zlomku protiprávního jednání, ke kterému v kyberprostoru dochází. To má za následek, že podstatná část uživatelů internetu jedná v kyberprostoru v rozporu s platnou legislativou, ať již tak činí vědomě či nikoliv. Kybernetickou kriminalitu nelze považovat za méně nebezpečnou, než jiné druhy kriminality. Naopak díky její dostupnosti, globálnosti a teoretickému odstupu pachatele od samotného trestného činu je tato kriminalita rok od roku na vzestupu a její dopady jsou stále závažnější především kvůli závislosti dnešní společnosti na informačních a komunikačních technologiích. Cílem této diplomové práce je čtenáři představit svět kybernetické kriminality a nabídnout obecný pohled na jednotlivé aspekty této kriminality. V úvodu této práce jsou blíže popsány jednotlivé termíny, se kterými se při procházení této práce bude čtenář setkávat a je zde zkráceně popsaná historie vzniku počítače a internetu. Nezbytnou součástí této práce je představení legislativního rámce v oblasti právní úpravy kybernetické kriminality. V této části jsou zmíněny zákony, které se v prostředí kyberprostoru aplikují a změny v mezinárodních úpravách, které...
Právní úprava kybernetických zločinů v Evropské unii
Jonášová, Eliška ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent) ; Hajdúková, Tatiana (oponent)
Právní úprava kybernetických zločinů v Evropské unii Tato práce se zabývá komplexním fenoménem kybernetických zločinů z právních ustanovení Evropské unie. Práce proto představuje základní znaky kybernetické uvádí základní typologii této kriminality, kterou doplňuje o příklady nejčastěji páchaných trestných činů. Na tento obecný rámec popisující kybernetickou kriminalitu následně navazuje analýza právních ustanovení mezinárodního a unijního práva. rámci mezinárodní právní úpravy je představena činnost univerzálních organizací, zejména Rady Evropy, jejíž mezinárodní úmluva upravující počítačovou kriminalitu je rovněž analyzována, a organizací regionálních. Právní úprava kybernetické kriminality v vropské unii je zkoumána jak z pohledu práva primárního, tak sekundárního, s nastíněním základní orientace politik Unie, které se dotýkají informačních technologií. návaznosti na přiblížení právní úpravy unijního práva kybernetické kriminality práce představuje i právní rámec předmětné oblasti kanadského práva. Kanada byla zvolena s ohledem na skutečnost, že je signatářem úmluvy Rady Evropy, upravující počítačovou kriminalitu, a aktivně se podílí na kybernetické bezpečnosti. Cílem práce je proto shrnout základní právní rámec nadnárodního prostředí zejména ohledem na skutečnost, že kybernetickém prostoru je nadnárodní...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.